Z tajů klatovské barokní lékárny nabízíme recept na žaludeční Kneipův likér (lidově nazývaný "životabudič") - Benediktinku - jejíž účinek je prý zaručený! Tento likér připravovali zejména mniši pro lepší trávení. Těžko dneska říct, zda se tento likér připravoval i jinde, možné by to mohlo být. Recept na něj se jistě rychle rozšířil, vždyť dobré trávení je nade vše!

I v období baroka se tehdejší člověk setkával ve svém životě se sedmi hlavními hříchy a sedmi hlavními ctnostmi. Za hřích bývá označováno úmyslné jednání či naopak nečinnost člověka, které je namířeno proti Bohu a lidem. Sedm hlavních hříchů je definováno již z doby papeže Řehoře I. Velikého na přelomu 6. a 7. století našeho letopočtu. Opakem hříchů jsou naopak ctnosti, což je označení kladných morálních vlastností člověka. Jaké byly hlavní hříchy a ctnosti?

Marie Gabriela hraběnka Lažanská z Bukové, rozená Černínová z Chudenic se narodila kolem roku 1690 Tomáši Zacheu Černínovi a jeho manželce Zuzaně Renatě.

Nedílnou součástí potravy, která se v době baroka objevovala jak v měšťanské, tak i selské kuchyni, byl tvaroh. Konzumoval se nejen v přirozené podobě, ale používal se též k přípravě různých moučníků nebo pomazánek nebo se z něj vyráběl sýr.

Dá se říct, že užití tvarohu v době baroka bylo téměř totožné jako nyní. Zkusme si připravit domácí tvaroh i sýr postaru, bez jakýchkoliv chemikálií.

Kapoun může být jak vykastrovaný kohout, tak i vykastrovaný samec králíka. V obou případech jde o jemné a lahodné maso. Kapouni byli v době baroka velmi oblíbenou potravinou.

Osobně jsem tento pokrm připravovala z pěkného domácího kuřete a výsledek byl vynikající. Doporučuji tuto jemnou a chutnou krmi vyzkoušet a poznáte, jak voní a chutná baroko.

Chléb vždy býval a stále je základem potravy. Zkusme si upéct chléb podle starodávného způsobu tak, jak byl v baroku znám. Nutno říct, že k velkým změnám při jeho přípravě od baroka po dnešní dobu nedošlo.

Marie Gabriela hraběnka Lažanská z Bukové, rozená hraběnka Černínová z Chudenic pořádala v sobotu 23. dubna 1718 jednu ze svých okázalých barokních slavnostní. Při ní návštěvníci mohli obdivovat výkony její hudební kapely.

Galerií pod širým nebem lze nazvat unikátní celky i významné solitéry kamenných skulptur. Baroko přineslo oživení volné krajiny a intravilánu měst a městeček Plzeňska četnými kamenosochařskými výtvarnými díly.

Oblast západních Čech se může pyšnit jmény význačných malířů období baroka, kteří tvořili v této oblasti, byť byla jejich základna v Praze. Pro klášter v Plasích pracoval freskař a malíř závěsných děl Jan Kryštof Liška pocházející ze Slezska, na jehož dílo zde navázal Jakub Antonín Pink.