Svaté lásky labyrinth
- Vladimír Richter - zpěv
- Jan Tuláček - barokní kytara
- Markéta Schley-Reindlová - varhany
Program je věnovaný významnému českému baroknímu skladateli a jeho následovníkům (např. Jan Jakub Ryba, František Xaver Brixi, Ferdinando Carulli, František Škroup aj.)
Rytíř Adam Michna z Otradovic (asi 1600 – 2.11.1676) byl český raně barokní básník, hudební skladatel, sbormistr a varhaník. Jeho jméno je známo též ve zjednodušené formě Adam Michna a on sám podepisoval svá díla jako Adamus Michna de Otradowicz, v posledních letech života pak začal používat také druhé křestní jméno Václav. Pocházel ze staré rodiny vladyků, otec jej od malička vedl k hudbě. V roce 1633 se stal - pak dlouhá léta byl - varhaníkem ve svém rodišti, Jindřichově Hradci, kde měl i dům a obchod s vínem. Po bitvě na Bílé hoře, která znamenala úpadek českého národního života, Michnu hluboce zasáhla pokleslost umění, což ho vedlo k napsání svých nejslavnějších děl. Kromě umělecké činnosti se věnoval také obchodu s vínem a byl váženým měšťanem v Jindřichově Hradci, kde vlastnil dům. V roce 1673 založil nadaci na podporu vzdělávání mladých hudebníků, kterým odkázal i část svého majetku. Byl jedním z nejvýznamnějších českých skladatelů a básníků 17. století, iniciátorem rozmachu české barokní hudební kultury a stal se inspirací mnoha dalších generací skladatelů pro rozvoj tradice české národní hudby.
Vstupné 230 Kč / zlevněné 180 Kč (studenti, senioři), prodej na místě.
Pořádá Spolek Koncerty Plzeňsko za finanční podpory Plzeňského kraje.
V každém srdci je místo pro lásku a snad každý hudební skladatel věnoval některé z podob lásky alespoň malou pozornost. Náš program hledá otisky lásky v hudbě nejrůznějších století, žánrů a podob. Průvodci nám jsou komponisté, jejichž hudba neuvykla ozářeným podiím a někdy se blíží dokonce „hudebnímu dnu“. Jejich upřímná tvůrčí snaha a možná spíše i odvaha si zaslouží nejen naši pozornost, ale i obdiv za neúnavné umělecké hledačství, které uchystalo půdu mnohdy úspěšnějším pokračovatelům, kteří obsadili místa v učebnicích hudebního dějepisu. Jejich hudba nás zajímá samozřejmě také. A hle: nacházíme lásku světskou i duchovní, lásku k bližnímu, lásku naplněnou i marnou, lásku smělou i opatrnou, lásku mateřskou, otcovskou i sourozeneckou, lásku upřímnou i ostražitou, lásku k vlasti, lásku až za hrob, lásku veselou i smutnou.
Popřejme si příjemný podvečer ve společnosti láskyplné hudby a lásce samotné přejme, ať stále prochází žaludkem, tisíc podob mívá, hory přenáší, hýbe světem, nerezaví, kvete v každém věku… a ať je věčná.
- Markéta Schley Reindlová
Vystudovala plzeňskou konzervatoř - obory klavír a varhany. Po absolutoriu v roce 1995 nastoupila na Akademii múzických umění v Praze. V roce 2005 absolvovala ve třídě prof. Dr. Martina Sandera na Hochschule für Kirchenmusik v německém Heidelberku obor varhany („Konzertexamen“) a v roce 2008 obor chrámová hudba („Kirchenmusik A“). Je laureátkou mnoha varhanních soutěží a bylo jí uděleno několik Cen publika. V Dudelange (Lucembursko) natočila CD nahrávku s českou romantickou a soudobou varhanní tvorbou, vydanou 2010 německým vydavatelstvím AMBIENTE. Od roku 2009 do roku 2023 vedla kurzy pro chrámové hudebníky plzeňské diecéze, pořádané Biskupstvím plzeňským. Od dob studií až po současnost se intenzívně věnuje koncertní činnosti sólové i ansámblové. Koncertuje v celé řadě evropských zemí a bývá zvána do porot mezinárodních varhanních soutěží. Ráda se angažuje v přeshraničních česko-německých kulturních projektech. Žije v bavorském Bamberku, kde od září 2019 působí jako ředitelka chrámové hudby při evangelicko-luterském kostele Spasitele (Erlöserkirche) a při Děkanátu Bamberk.
- Jan Tuláček
V roce 2006 absolvoval HAMU (prof. Milan Zelenka). Jako člen Pražského kytarového kvarteta (2001-2012) koncertoval v Evropě a USA. Nejraději má komorní hudbu počátku 19. století, kde také leží těžiště kytarového repertoáru. S Karlem Valterem nahrál hudbu raného romantismu pro flétnu a kytaru v premiérovém provedení na dobové nástroje (Ars-Produktion, 2012 a 2016).
Když nehraje, staví kytary. Dnes hraje na nástroj: Johann Rudert, Vídeň, 1814.
- Vladimír Richter
Je významným specialistou na autentické provozování staré hudby - spolupracoval s předními soubory tohoto zaměření (Flores Musicae, Musica Florea, Capella Regia, Rožmberská kapela, Pražští madrigalisté); bohaté uplatnění nachází však také jako interpret a propagátor skladeb soudobých (uvedl premiéry děl P. Ebena, P. Haly, M. Košuta, I. Medka, P. Řezníčka, M. Štědroně, A. Parsche, P. Tenhaefa, A. Tučapského ad.). Několik sezón působil jako sólista Národního divadla v Brně, od roku 1994 se věnuje koncertní činnosti a pedagogické práci na Masarykově univerzitě. Zpíval na Pražském jaru, prestižních evropských festivalech staré hudby v Regensburgu, Herne, Radovljici, Brežici, koncertoval na univerzitách v Jižní Americe.
Všechny tři hudebníky přivedla ke spolupráci obliba ve znovuoživování opomíjené (nejen) písňové tvorby starších stylových období, obvykle v novodobých premiérách.
