střípky

Slavnost střílení o ceny 21. 9. 1727

Přidáno 11. 5. 2016

Před svým odjezdem do Prahy, kde bude trávit zimu, rozhodla hraběnka Marie Gabriela Lažanská, rozená Černínová z Chudenic, aby byla o výročním trhu, 21. 9. 1727 uspořádána pro širokou veřejnost střílení o ceny.

Nečtinský malíř Franz Triebl musel namalovat dva terče, paní hraběnka nakoupila znamenité ceny pro vítěze: 12 dvojitých hedvábných kapesníků po 1 zlatém a 45 krejcarech, 12 loket mušelínu po jednom zlatém, 6 párů pánských rukavic za 4 zlaté a 30 krejcarů, 3 závěsy ke kordu s přezkami za 5 zlatých a 15 krejcarů a vyšívaný mušelínový šátek na krk a tacle za 2 zlaté a 30 krejcarů. Sama pak věnovala 1 zlatý a 45 krejcarů.
Soutěže se zúčastnili nejen její myslivci, hajduci, lokajové i páni oficíři, ale i její dva synkové.

Taková sláva se nesměla odbýt bez muziky. Při každé trefě se muselo troubit. Troubil nikoliv hornista, ale mladý manětínský učitele, Jan Pondělík, který jen v letech 1727-1728 na zdejší škole vyučoval a snad byl rád, že si svou trubkou mohl něco přivydělat. Na milostivý „befelch“ (příkaz) dostal od paní hraběnky odměnou dva zlaté. Jeho troubení se líbilo a mladíkovi zjednalo přízeň hudbymilovného sousedstva.

Slavnost střílení o ceny se opakovala v zámecké zahradě za týden, kdy připadal opět svátek zasvěcený a Manětíně pro jmeniny kdysi chotě paní hraběnky zvlášť slavený, slavnost svatého Václava.
Snad už tenkrát se vedlo k svaté Barboře procesí na poděkování za udělenou úrodu zemskou a mše svatá byla sloužena u oltáře v kapli svatováclavské, nad níž v arkádě visel slavný Brandlův obraz – temnosvit Zavraždění svatého Václava a na oltáři od téhož mistra obraz, kterak svatý kněžič mládí obilí, které mu Podiven podával.

Staří maňtiňáci vyprávěli svým dětem, že Brandl si vzal za model k obrazu obě hrabátka Lažanských. Svatý Dědic měl úplně podobu nebožtíka pana hraběte Václava, Podiven jeho bratra Adama, který dosud z Bratronic do Manětína jako milý host zavítal.

Střílení na svatého Václava mělo v sobě cosi teskného, s nádechem loučení. Loučilo se pěkné počasí a také sama vrchnost, která již druhého dne odjížděla do Prahy. Po jejím odjezdu ztichne zámek a hudba v něm umlkne.
(Podle práce děkana Františka Wonky)