za barokem

Klášter Chotěšov

Přidáno 10. 5. 2016

Klášter Chotěšov je bývalý klášter premonstrátek v Chotěšově v okrese Plzeň-jih, který byl ve 13. století založen na vyvýšeném místě nad řekou Radbuzou.

Ženský klášter byl založen mezi lety 1202–1210 blahoslaveným Hroznatou na žádost jeho sestry a přesunula se sem část sester premonstrátek z kláštera v Doksanech. Po smrti Přemysla Otakara II. v roce 1278 byl klášter i s kostelem v témže roce vypleněn. Po opravě byl kostel roku 1282 znovu vysvěcen.[1]

Freska znázorňující legendu o založení

Za vlády Karla IV. byl opraven konvent a klášter zažíval rozkvět – v jeho držení bylo například 56 vesnic a města Stod, Holýšov a Dobřany.
Na počátku husitských válek došlo k dalšímu poboření a vypálení kláštera. Následná obnova trvala až do roku 1490.

V letech 1271–1339 získal chotěšovský konvent hospodářsky v litoměřické diecézi velmi výnosné zboží, jehož jádrem se staly Encovany na Litoměřicku. Přestože chotěšovský klášter toto zboží často zastavoval a od husitských válek až do roku 1498 byl statek dlouhodobě zastaven, zůstal v jeho držení až do roku 1563. V Encovanech vzniklo po roce 1511 dokonce letní sídlo chotěšovských premonstrátek. V postě roku 1533 však strahovský opat Jan zjistil při vizitaci takový pokles kázně, že po marných pokusech zavést opět disciplínu požádal tepelský opat, bezprostřední nadřízený chotětovského konventu, přímo krále o zakročení. Po ukončení vyšetřování nařídil král Ferdinand I. Encovany roku 1543 zastavit a roku 1563 prodat. Tak zanikl majetek tohoto kláštera na území litoměřické diecéze.

V období vrcholného baroka byla roku 1756 dokončena čtyřkřídlá budova konventu, zřejmě podle projektu Jakuba Augustona.[1]
22. března 1782 císař Josef II. klášter zrušil. Řádové sestry dostaly rentu a musely se vystěhovat. Klášter i se svými majetky byl poté předán do správy náboženského fondu.
V roce 1822 koupil Chotěšov i s panstvím od náboženského fondu kníže Karel Alexander von Thurn und Taxis z Řezna.
Roku 1878 byla budova konventu pronajata sestrám vizitantkám vypovězeným z Porýní. Sestry obnovily klášterní komunitu a otevřely penzionát pro výchovu dívek.
V roce 1925 byl v rámci zákonů o pozemkové reformě majetek Thurn-Taxisům zkonfiskován a zůstaly jim jen klášterní budovy.
Za druhé světové války byl v klášteře zřízen ženský starobinec, který dostaly sestry na starost.
V roce 1950 připadl klášter armádě, která jej užívala až do roku 1973. V té době došlo k naprosté devastaci celého areálu kláštera. Část své základní vojenské služby si zde od roku 1963 odsloužil i písničkář Karel Kryl.[2] V roce 1968 se zde natáčely některé scény filmu Žert.[3]