centrum

Ambiciózní projekt na dostavbu ambitu a schodiště v areálu poutního kostela v Mariánské Týnici

Přidáno 28. 6. 2016

V rámci slavnostního otevření nového Centra baroka v Mariánské Týnici byl představen ambiciózní projekt dostavby ambitu a schodiště v areálu poutního kostela v Mariánské Týnici, který spolu s bývalým proboštstvím patří k vrcholům barokní architektury v České republice.

Poutní areál s kostelem Zvěstování Panny Marie v Mariánské Týnici je jedním z nejvýznamnějších projektů slavného barokního architekta Jana Blažeje Santiniho – Aichela. Projekt, podle něhož by měla proběhnout i navržená dostavba, vznikl zřejmě kolem roku 1710, přičemž základní kámen byl položen o rok později. V roce 1738 byl postaven západní ambit a obvodové zdi kostela, který byl dokončen v roce 1751 a vysvěcen v roce 1762. Budova probošství byla dokončena v roce 1762. Až v roce 1805 byly zbořeny původní objekty starého probošství a středověkého kostela, které stály na místě, které mělo sloužit k výstavbě východního ambitu. Celý areál patřil k plaskému cisteriáckému klášteru, který byl rozhodnutím císaře Josefa II. zrušen v roce 1785. Od této doby také docházelo k postupnému chátrání celého areálu, které vrcholilo zřícením kupole kostela v roce 1920.

Od roku 1993 probíhá rozsáhlá příkladná a zdařilá památková obnova, která byla financována jak ze státních prostředků (prostřednictvím Programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury ČR), tak z prostředků regionálních (z rozpočtu bývalého Okresního úřadu Plzeň-sever a nyní z prostředků Plzeňského kraje). Během 20 let bylo na obnovu této národní kulturní památky vynaloženo přes 40 milionů Kč.

V roce 2000 se podařilo znovu vyzdvihnout kupoli kostela Zvěstování Panny Marie, což bylo zásadním mezníkem, který symbolizoval obnovu tohoto poutního místa i jeho výjimečné architektonické kvality.

V této souvislosti vznikla myšlenka dostavby a uzavření tak celého areálu proponovaným východním ambitem. Tento krok by navázal na již dokončenou kapli Obětování Páně (vystavěna v roce 2012 podle původních Santiniho plánů za cca 4 mil. Kč) a propojil by dosavadní části již ohraničeného pozemku.

Celý plánovaný projekt představila účastníkům otevření Centra baroka v Mariánské Týnici ředitelka Irena Bukačová. Zdůraznila, že „celková koncepce obnovy Santiniho projektu by tak byla jedinečnou ukázkou celistvosti barokního areálu, jeho smysluplné a památkově hodnotné a jedinečné obnovy, která nemá v českých zemích obdobu“. Dokončení obnovy Mariánské Týnice by mělo zahrnovat obnovu kaple Korunování Panny Marie v jihozápadním nároží východního ambitového dvora spolu s výstavbou ambitové chodby a kaple Nalezení Páně ve východním ambitovém dvoře pro uzavření areálu ze severovýchodní strany. Navazující úpravy by měly spočívat v odvodnění, osvětlení, zabezpečení, zahradní úpravy a výstavby pěší komunikace kolem areálu a schodiště ke kostelu. Zdůraznila též, že „vybudováním druhého ambitu vznikne zázemí pro další kulturní a společenské aktivity (koncerty, výstavy, umělecká sympozia, workshopy) návštěvníků“.

Neskrývala též diskusi, která o záměru dostavby proběhla v odborných kruzích, protože otázka rekonstrukce zaniklé nebo nerealizované stavby či její části je vždy komplikovaná a z hlediska památkové péče mimořádně citlivá.

Z této diskuse předních odborníků na architekturu a památkovou péči vyplynulo, že drtivá část s myšlenkou dokončení obnovy areálu Mariánské Týnice souhlasí a podporuje ji. Jak uvedl ředitel Ústavu pro dějiny umění FF UK, PhDr. Richard Biegel, Ph.D., „dostavba východního ambitu poutního areálu v Mariánské Týnici je realizovatelná jak z architektonického, tak z památkového hlediska. Navržená dílčí obnova severní části ambitu tak může být prvním krokem k definitivnímu dokončení areálu, který bezesporu patří mezi nejvýznamnější a nejpůsobivější barokní realizace v západních Čechách“.

S ním souhlasí i prorektor Univerzity Karlovy, prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D., který je přesvědčen, „že dostavba ambitu a schodiště k hlavnímu vstupu do poutního chrámu nikterak nenaruší památkovou hodnotu celého areálu, naopak bude závěrečným aktem celé rekonstrukce Mariánské Týnice a ozřejmí návštěvníkovi původní intence Santiniho geniálního návrhu“.

Prezentaci byli přítomni i ředitelé příspěvkových organizací Plzeňského kraje v oblasti kultury, kteří budou úzce spolupracovat s nově otevřeným Centrem baroka. I oni jsou přesvědčeni o vhodnosti a účelnosti dostavby celého areálu.

Posvátné tvoří hierarchii hodnot lidského života a jeho prostoru“, řekla na závěr ředitelka Bukačová a zdůraznila, že „by bylo také symbolické po sto letech od zřícení kopule dokončit rekonstrukci areálu a dovršit architektonický koncept geniálního Santiniho-Aichela“.